Vyhledat
  • Mozaika

Trochu z historie

Polštář – synonymum pohodlí a relaxace. Bez pohodlného polštáře si snad nedovedeme představit ani jednu jedinou noc. Kolik jich doma máte? Před mnoha staletími byly polštáře výsadou bohatých a chudí lidé neměli o tomto luxusu ani tušení.

První informace o polštářích sahají až do Mezopotámie, do období asi 7000 př.n.l. Pokud byste ale hledali nějakou podobu s dnešními polštář, tak byste hledali marně. Dnešním polštářům nebyly vůbec podobné. Byly to ve skutečnosti kameny, které do pohodlnosti a měkkosti měly opravdu hodně daleko. Ve starověkém Egyptě si své „natvrdlé polštáře z kamene, dřeva či mramoru“ zdobili různými ornamenty, znaky a nápisy. Věřili, že je ochrání před zlými duchy. Ve starověké Číně používali i jiný materiál, např. bambus, dřevo, bronz nebo porcelán. Tak jako tak, spánek nemohl být nic moc. I když Číňané již měkké polštáře byli schopni vyrobit, věřili, že spánek na měkkém odčerpává energii z odpočívajícího těla.

Cesta k polštářům, tak jak je známe dnes, začala pravděpodobně ve starověkém Řecku a Římě, kdy si polštáře vycpávali bavlnou, rákosem nebo slámou. Ano, byl to opravu začátek.



Ve středověku byl odpočinek na polštáři považován za projev slabosti. Složit hlavu na polštáři měli dovoleno jen těhotné ženy (a král). Konkrétně toto nařízení vydal Jindřich VIII. Oblíbený byl však polštářek, který se dával pod chodidla, aby ochránil obyvatele hradů od chladu kamenných podlah. V 16. století se polštáře stávaly stále populárnějšími, ale museli se často přecpávat kvůli plísním a různému obtížnému hmyzu, kterému se v té době velice dařilo.


V průběhu století se situace zlepšila a během průmyslové revoluce už patřil polštář k vybavení každé rodiny a postele. Právě v této době se z polštářů staly ozdoby křesel, pohovek a odpočívadel.



32 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Vítejte!

E-shop